Adventní okénko 7.12.2020 – Vnitřní klid v čase adventu

Slyšeli jste? Zvoní budík. Je to signál pro povel vstávat a cvičit. Takhle začíná obvykle náš den. Musíme se probudit, rozlepit oči a pokusit se pokud možno včas vykročit do našeho dne. Do povinností, obvyklých nutností, všedních činností. Do obvyklého hluku rušného dne. Všimněte si, prvním zvukem je zazvonění budíku. Jsme vlastně obklopeni umělými zvuky. Budíkem to začíná, zvoněním tramvaje, troubením aut, podbízivou reklamou z televize, hlasitou hudbou, která až bolí, zkrátka lidským ruchem obecně to končí. To je náš den. Člověk se v umělých zvucích jaksi ztrácí. Neslyší už zpěv ptáků ve větvích za ranního kuropění, kterým odemykají srdce. Zamkli jsme se dobrovolně do umělých zvuků a neslyšíme svůj vlastní niterný hlas, který k nám tiše promlouvá. Nemůžeme ho slyšet, když jako lidstvo tak hlučíme.

A někdy toho je skutečně moc, opravdu. Příliš zvuků, neklidu, nepokoje, stresu. Pořád za něčím běžíme, honíme se za utkvělým cílem, který, když ho konečně dosáhneme, zjistíme, že je nepodstatný. A nejednou z hloubky svého nitra ucítíme nespokojené chvění. Je to naše duše, která se chvěje nespokojeností a ptá se, proč nenasloucháš? Kam se to ženeš a proč? Plaveš na zdař Bůh v rozbouřeném moři a tvůj slunečný břeh se někam ztratil.

Jak se člověk stále za něčím pachtí, ať jsou to peníze, společenská prestiž nebo kariéra, jako by utíkal sám před sebou. Vnitřní klid, je perlorodka na dně naší duše. Nalézt ji, znamená přestat konečně spěchat pryč od sebe sama. Tedy: stát se sebou, stát či zastavit se v klidu se sebou. Odhodit od sebe nepodstatné, protože v tuto chvíli není nic důležitějšího, než najít perlu a v ní odkrýt tajemství života.

A proto prosím, zkusme to. Zkusme se na chvíli ztišit, ať slyšíme, protože tiše a tichounce čas adventní přichází. Vstoupit do oázy jeho ticha, vymést všechny starosti z hlavy, protože tam nemají co dělat a jen poslouchat jemné cinkání sněhových vloček na parapet duše.

………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….

Navzdory velmi náročné situaci, které je vystavena společnost celého světa, náš vnitřní klid je kompasem, který ukazuje ten správný směr k našim slunečným břehům. Říká: všechno je v pořádku, tvá cesta je dobrá.

Přeji v čase adventu pokoj všem lidem, nejen lidem dobré vůle. Přeji zdraví, klid a pokoj jim, zdraví, pokoj a klid nám, společný klid v čistém, zdravém a bezpečném nám společném pokojíčku, v jehož duchovním prostoru žijeme a chceme žít v dobrém. Pokoj všem!

Tiše tichounce advent přichází

V podvečer se setkám s andělským poslem.

Je vlídný a v duši má klid.

I pro tebe bude něco mít.

Slovo, které nesmíš vyslovit.

Jen pomysli a uslyšíš.

Vnímej čas….

 

V podvečer se setkáš s andělským poslem.

A Měsíc otevře atlas temného nebe

Naučí tě v kosmických světech hledat sebe

Číst stopy samot v lidské duši

Všechno to, co srdce možná tuší

Jen pomysli a uslyšíš tóny ticha

V nebeské symfonii s tebou dýchá

 souzněním všech našich bytostí

Staň se pokojným klidem, láskou, radostí…