Velikonoční pozdrav
Velikonoční čas
Milí přátelé, ráda bych vám popřála požehnané velikonoce a Pokoj vám všem!
Velikonoční čas je dle staré pohanské tradice oslavou jara, rození a růstu, v křesťanství nachází naplnění v teologickém rozměru při oslavě smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Přání Pokoj vám v hebrejštině výraz odpovídá Shalom, je završení podstaty velikonočního tajemství. S tímto přáním se Ježíš obrátil na své učedníky po svém zmrtvýchvstání a to se vší vroucností a důrazem na svá slova hned třikrát…
Pojďme se spolu velikonočně ponořit do tohoto tajemství s evangeliem podle Jana, kapitola 20.
………………………………………………………………………………
20:1 První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen.
2 Běžela k Šimonu Petrovi a k tomu učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kam ho položili.“
3 Petr a ten druhý učedník vstali a šli k hrobu.
4 Oba dva běželi, ale ten druhý učedník předběhl Petra a byl u hrobu první.
5 Sehnul se a viděl tam ležet lněná plátna, ale dovnitř nevešel.
6 Po něm přišel Šimon Petr a vešel do hrobu. Uviděl tam ležet lněná plátna,
7 ale šátek, jímž ovázali Ježíšovu hlavu, neležel mezi plátny, nýbrž byl svinut na jiném místě.
8 Potom vešel dovnitř i ten druhý učedník, který přišel k hrobu dřív; spatřil vše a uvěřil.
9 Dosud totiž nevěděli, že podle Písma musí vstát z mrtvých.
10 Oba učedníci se pak vrátili domů.
11 Ale Marie stála venku před hrobem a plakala. Přitom se naklonila do hrobu
12 a spatřila dva anděly v bílém rouchu, sedící na místě, kde před tím leželo Ježíšovo tělo, jednoho u hlavy a druhého u nohou.
13 Otázali se Marie: „Proč pláčeš?“ Odpověděla jim: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.“
14 Po těch slovech se obrátila a spatřila za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on.
15 Ježíš jí řekl: „Proč pláčeš? Koho hledáš?“ V domnění, že je to zahradník, mu odpověděla: „Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu.“
16 Ježíš jí řekl: „Marie!“ Obrátila se a zvolala hebrejsky: „Rabbuni“, to znamená `Mistře´.
17 Ježíš jí řekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu.“
18 Marie Magdalská šla k učedníkům a oznámila jim: „Viděla jsem Pána a toto mi řekl.“
19 Téhož dne večer – prvního dne po sobotě – když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš a postavil se uprostřed nich a řekl: „Pokoj vám.“
20 Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. Učedníci se zaradovali, když spatřili Pána.
21 Ježíš jim znovu řekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás.“
22 Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého.
23 Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, a komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“
24 Tomáš, jinak Didymos, jeden z dvanácti učedníků, nebyl s nimi, když Ježíš přišel.
25 Ostatní mu řekli: „Viděli jsme Pána.“ Odpověděl jim: „Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím.“
26 Osmého dne potom byli učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ač byly dveře zavřeny, Ježíš přišel, postavil se a řekl: „Pokoj vám.“
27 Potom řekl Tomášovi: „Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj a věř!“
28 Tomáš mu odpověděl: „Můj Pána a můj Bůh.“
…………………………
Jak vidíme na tomto velikonočním příběhu, ani Ježíšovi učedníci nejprve nebyli schopni uvěřit a pochopit, že jejich Rabbuni – Mistr, vstal z mrtvých. První, kdo našel prázdný hrob a poodhalil tak velikonoční tajemství se stala Marie Magdalská. Byla to ona, kdo Ježíše hledá a také ona, které se první ukázal. Hned následně Ježíš odkrývá tajemství a sdílí ho s ostatními učedníky. Tato radost, která je světlem a současně porozuměním tomuto velkému tajemství je nejvyšším darem lidskému srdci, které přináší Ježíšovo přání: Pokoj vám! Toto přání tak završuje naplnění svého poslání v občerstvení duše.
Přání Pokoj vám, je nejvyšším darem, který přináší rozháranému lidskému srdci obnovení a klid. Je to dar, který je třeba přijímat s velkou pokorou, protože léčí neklid, trpkou rozechvělost touhy po malichernosti světa a nespokojenost duše. Je výbornou medicínou pro léčbu porouchaných mezilidských vztahů, uhladí trny na duši i ostnaté dráty, které si lidé mezi s sebou v marné rozepři napjali. Přináší i nový rozměr pochopení pro čerstvý tok vyšších duchovních obsahů. Bez klidu a pokoje by nebylo možné pravý duchovní rozměr nahlédnout a jeho čistý pramen v čerstvém doušku ochutnat.
Přeji vám lehký vánek smíru, se sebou, nejbližšími i bližními!
Ať vám rozkvete v duši jaro, a zelenají se nové stezky vašich Cest!
Ať vaše srdce naplní všeobjímající láska, která se stane vaším posláním a životním naplněním!
Pokoj vám, všichni moji bližní!
