Pondělí, 15 dubna, 2024
Aktuality

Novoroční výzva – Zimní ne-pohádka

Z pohádky do ne-pohádky aneb druhá zimní ne-pohádka

 

Podkovičky zazvoní,

jede Zima na koni.

Jednou zase po roce

budou bílé vánoce

říkanka z jedné vánoční pohádky, znáte ji? Dnešní děti možná vidí ledovou princeznu Elsu, jak cválá na svém vodním koni mořskou ledovou tříští. Lesklé stěny ledovce zhmotňují minulost, protože přece voda má paměť. V čem je nebezpečná minulost pro naši budoucnost a jak proniká časem volání vábivého hlasu změny? Ledová princezna Elsa se skrze kapičku vody z pradávné lodi vydává hledat proměnu času a sama sebe… (Pohádka pro děti i dospělé ledové království II)  

Jak si Paní Zimu představíte vy?

Dnes už loňské vánoce byly, jak se říká, po všech stránkách na blátě. Možná proto, že v březnu přišel s matematickým modelem nějaký pán a v srpnu někdo… ten samý člověk, ale už přišel v nějakém čase. A ti co měli přijít, nepřišli,”…

Ale kdo k nám o Štědrém večeru, navzdory všemu, přece jenom našel cestu a přišel, byl náš český Ježíšek. Za tuto moc krásnou tradici obdarovávání dárky své blízké a bližní jsem nesmírně vděčná. Je výrazem sounáležitosti rodin, přátel a vděku za spolubytí v zimním temném čase.

Sváteční prožívání loňského adventu sice lehce poznamenala spletitá a zašmodrchaná omezení, která z tradičních vánočních trhů, jež jsou zpravidla provázeny setkáváním lidí na náměstí našich měst, popíjením grogu a svařeného vína, udělala rychlou procházku mezi stánky: kouknu a jdu… Ale co naplat; a přece se točí! Tedy aspoň u nás v Liberci, Ruské kolo, nová ikona vánočních trhů na náměstí dr. Edvarda Beneše.

V lednu nás konečně zasypal vytoužený sníh! Navzdory státnímu hlídači, fialovému psovi a všem vládním omezením proti šíření koronaviru, mnohé české rodiny vyrazily zdolat s novým lyžařským a sáňkařským vybavením, které Ježíšek nadělil pod stromeček, zavřené lyžařské ski areály. Jako pilní mravenečci obsadili své vybojované sněhové zábory prostoru několika m2 horských sjezdovek. Majitelé zimních ubytovacích zařízení mohli ze svých oken, se založenýma rukama, jen útrpně sledovat, jak pod jejich mrtvými vleky a kymácejícími se kotvami do svahu šplhají další a další lidé. Jizerskohorský Bedřichov zkolaboval pod náporem běžkařů a běžecké stopy ucpala fronta davu šplhající v zástupu na Hřebínek… Dovolte mi prosím tuto lehkou nadsázku, která se však velmi silně zakládá na realitě…

Uvažuji o tom, zda je vůbec možné si zimní radovánky užívat v tomto davovém modelu? Nemohu přitom nepominout fakt, že v důsledku pandemie není přípustné veřejné shromažďování a díky tomu jsou proto zimní areály zavřené. Dobře, chápu, že ty nové lyže pod stromečkem se letos vyzkoušet musí. Ale když přijedu autem na místo pod svah, zjistím, že u silnice parkují desítky aut a zhruba čtyřnásobný počet lidí na jedno auto si už tam někde nahoře zimní sporty užívá, pak kriticky uznám, že není kde zaparkovat a rozhodnu se tento způsob lyžování si radši dnes ne-užít…

A teď rozumně, novoročně a střízlivě, přátelé. Náš český národ je pravým přeborníkem v kladení si novoročních předsevzetí. Což je správné a chvályhodné, každé ryzí odhodlání k osobnostní obnově je vítané. Možná jste si všimli, většina z nich se týká našeho zdraví, tedy např. přestanu kouřit, zhubnu pár vánočních kilo, začnu běhat, budu cvičit jógu a meditovat. Všem nám především jde o to, abychom se cítili a vypadali dobře a byli spokojení.

Pojďme si to tedy říci spolu, protože když si novoroční předsevzetí dáme vzájemně společně, bude to tak mnohem více zavazující a dodržovat nám půjde o to lépe!

Pojďme si na nějaký čas odepřít nejenom cukroví kvůli rostoucímu bříšku, ale i ne-užívat si zimní hromadné radovánky, protože teď jde nejenom o naše vlastní zdraví. ZDRAVÍ všech je věcí veřejnou, celosvětovou a v současné pandemické situaci je osobní odpovědností dbát o bezpečí nás všech.

Pojďme si přestat sobecky cokoliv užívat na úkor osobního prostoru a zdravé komfortní zóny druhého člověka. Vydržíme to, podpořme se vzájemně, najděme si v tomto svém společném novoročním předsevzetí silnou výzvu, která má hluboký přesah do naší společné budoucnosti! Naše včera a dnes konstituuje naše zítra. Právě v našem teď prožívaném čase je naše minulost ne-bezpečná pro naši budoucnost. Jediná možnost, jak zachránit svou přítomnost i budoucnost je přizpůsobit se.

Tak do toho a spolu: ctím tebe, cti mě, respektuji tvůj prostor, respektuj můj, přizpůsobme se naléhavé situaci v rámci dobra celku a pomůžeme tak všem!

O to vás žádá

vaše Sofie