České unitářství

 

České unitářství vzniklo nedlouho po vyhlášení samostatné Československé republiky a to 9. 4. 1922, kdy byla založena Pražská obec Svobodného bratrství. Jejím zakladatelem se stal Norbert Fabián Čapek, který se narodil 3. 6. 1870 v Radomyšli u Strakonic a zemřel 30. 10. 1942 v koncentračním táboře v Dachau. V roce 1930 byli unitáři státem uznáni a zaregistrováni jako Náboženská společnost unitářů československých.

Unitářství je dnes v mnohých ohledech podobné ostatním náboženstvím. Máme dávnou tradici, hrdiny a mučedníky, známé průkopnické osobnosti ve vědě i jiných oblastech a máme i organizační systém pro své aktivity. Nabízíme duchovní, teologické a filosofické myšlenky a spisy, snažíme se pomoci člověku vést lepší život v lásce, moudrosti, pokoře a naději.
Mnohé náboženské proudy ale byly založeny na základě zjevení, zázraku nebo nadpřirozené zkušenosti. Tyto události pak byly interpretovány určitým způsobem, prohlášeny jako pravdivé a předloženy lidem k věření. V unitářství ctíme zkušenosti a názory i dávných tradic, ale nepřijímáme je nekriticky. Pro nás není posvátné a pravdivé to, co nějaká autorita za pravdivé prohlásila, nýbrž to, co jako pravdivé poznáme. Z toho důvodu nemáme žádné vyznání víry ve smyslu kréda ani dogmata. Nemáme ani žádnou knihu, kterou bychom chápali jako jediné a jedinečné svaté písmo. Při našich shromážděních používáme inspiraci z literatury, poezie nebo i náboženských textů různých tradic a kultur, ať z minulosti nebo ze současnosti. Vážíme si každého zdroje a každého člověka, který dokáže inspirovat, povzbudit, předat radost a moudrost. Unitářství je náboženství založené na osobní svobodě přesvědčení a my podněcujeme a inspirujeme naše členy, aby následovali svou osobitou duchovní cestu.
Respektování a rozvíjení plurality názorů, důraz na toleranci a snášenlivost jsou pravděpodobně jedním z nejzřetelnějších znaků, kterými se unitářství liší od tradičních náboženství.

 

(převzato z Unitaria.cz)